Vizuální zkouška je základní a nejpoužívanější metoda kontroly pro odhalování vad a tvarových odchylek výrobků. Tato kontrola by měla vždy předcházet všem ostatním nedestruktivním zkouškám.

Pro zajištění kvalitní vizuální kontroly je nezbytné důkladně znát konstrukci kontrolovaného zařízení, technologii výroby, možné typy vad a jejich příčiny vzniku. Úspěšnost této metody se opírá především o zkušenosti pracovníka provádějícího kontrolu, stejně jako o vhodné podmínky – dostatečné osvětlení, správný úhel pohledu a případné použití zvětšovacích pomůcek.

Díky své jednoduchosti, rychlosti a nízkým nákladům je vizuální kontrola klíčovým prvním krokem v procesu hodnocení kvality výrobků.

Ultrazvuková defektoskopie patří mezi nejrozšířenější metody nedestruktivního testování (NDT) a slouží k detekci vnitřních plošných vad materiálů, jako jsou trhliny, delaminace či zdvojeniny. Zároveň umožňuje přesné měření tloušťky stěn. Tato metoda je univerzální a lze ji použít jak na kovové, tak nekovové materiály. Díky své vysoké citlivosti a přesnosti nachází široké uplatnění v průmyslových odvětvích, jako je strojírenství, letectví, energetika či stavebnictví.

Ultrazvukové měření tloušťky je nedestruktivní metoda určená k přesnému určování tloušťky různých materiálů, jako jsou kovy, plasty, sklo či kompozity. Díky své spolehlivosti a neinvazivnosti nachází široké uplatnění v průmyslové výrobě, při kontrole kvality, údržbě potrubních systémů, tlakových nádob, lodních trupů či leteckých konstrukcí.

Ultrazvukové testování (PAUT) je pokročilá metoda nedestruktivního testování, která umožňuje detailní analýzu vnitřní struktury materiálů. Sondy PAUT obsahují více piezoelektrických prvků, které lze aktivovat jednotlivě. Díky počítačem řízenému časování pulzů lze ultrazvukový paprsek přesněji fokusovat což výrazně zvyšuje citlivost a přesnost detekce vad. Tato technologie nejen zlepšuje spolehlivost kontroly, ale také zvyšuje efektivitu inspekce, čímž nachází široké uplatnění v průmyslových odvětvích, jako je letectví, energetika či výroba svařovaných konstrukcí.

Ultrazvuková metoda TOFD (Time of Flight Diffraction) slouží k detekci vnitřních vad v materiálu. Je založena na zachycení difrakčních vln, které vznikají při dopadu ultrazvukového signálu na rozhraní materiálů. Zkouška se provádí pomocí dvojice sond, které se pohybují podél svaru. Pohyb sond zaznamenává enkodér a výsledky se ukládají pro pozdější analýzu.

TOFD se nejčastěji využívá ke kontrole svarů, ale je vhodný i pro základní materiály, například pro sledování creepového poškození parního potrubí. Hlavní výhodou této metody je schopnost přesně zobrazit vady v bokorysu svaru a nezávislost na jejich orientaci. Na rozdíl od běžné ultrazvukové metody pulzního echa, která zachycuje pouze odražené vlny, TOFD zaznamenává difrakční vlny šířící se všemi směry, čímž zajišťuje vyšší spolehlivost detekce.

Také ji lze kombinovat s metodou PAUT, což umožňuje komplexnější analýzu svaru v jediném záznamu.

Magnetická zkouška patří mezi nejrozšířenější nedestruktivní metody pro kontrolu povrchových a těsně podpovrchových vad. Tato metoda je účinná pouze u feromagnetických materiálů, kde umožňuje odhalit trhliny, studené spoje a další defekty narušující magnetický tok. Princip spočívá v magnetizaci zkoušeného objektu a aplikaci feromagnetického prášku, který se shromažďuje v místech diskontinuit a zviditelňuje tak vady. Díky své spolehlivosti a jednoduchosti se magnetická zkouška široce využívá v automobilovém, leteckém a strojírenském průmyslu.

Kapilární metoda je rozšířená nedestruktivní zkouška povrchu, která odhaluje vady jako trhliny či póry. Využívá kapilární jev k proniknutí detekční kapaliny do vad.

Je vhodná pro magnetické i nemagnetické, kovové i nekovové materiály. Díky vysoké citlivosti se používá v letectví, automobilovém průmyslu a výrobě tlakových nádob, kde je klíčová bezpečnost a spolehlivost.

LT

Metoda je založena na vytvoření tlakového rozdílu mezi vnitřním a vnějším prostředím objektu a následném pozorování tvorby bublinek v kapalině nanesené na straně s nižším tlakem. Minimální zjistitelný únik touto metodou závisí na velikosti tlakového rozdílu, druhu použitého plynu a vlastnostech kapaliny aplikované na testovaný povrch.

HTT-zkoušení tvrdosti

Tvrdost je jednou z klíčových mechanických vlastností materiálů, zejména kovových, a hraje zásadní roli v technické praxi. Její význam spočívá především v tom, že ji lze zjistit rychle, ekonomicky a i na velmi malých součástkách. Z naměřené tvrdosti lze navíc odvodit další důležité vlastnosti materiálu, jako je pevnost v tahu, obrobitelnost nebo odolnost proti opotřebení. Tvrdost se zkouší buď na standardizovaných vzorcích, nebo přímo na hotových výrobcích, a to za pomoci moderních digitálních tvrdoměrů, které umožňují přesné a spolehlivé měření.

PMI – Spektrometrická analýza

Hlavním cílem spektrální analýzy kovů je přesné určení chemického složení materiálu a ověření shody kovových materiálů použitých v konstrukcích. Tato metoda se využívá zejména pro kontrolu kvality, identifikaci nečistot a zajištění požadovaných mechanických vlastností materiálů.